Zlínský kraj
Budova 21 v bývalém areálu Svit ve Zlíně, nazývaná také Baťův mrakodrap, je sídlem Zlínského kraje už dvacet let. Slavnostní otevření obnovené budovy se uskutečnilo přesně 30. října roku 2004, poté se sem postupně nastěhovaly krajský a finanční úřad. Tím odstartovala nová éra této stavby, považované za klenot československé meziválečné architektury.
Oba úřady v mrakodrapu sídlí dodnes. Kromě toho je také vyhledávaným cílem turistů. Láká je sem nejen jedinečný příběh a architektonická hodnota, ale také pohled na město z ptačí perspektivy či legendární Baťova kancelář ve výtahu. Dvacetileté výročí si kraj připomene tím, že 30. října večer celou budovu slavnostně nasvítí, a navíc v tento den obdrží všichni návštěvníci Baťova mrakodrapu na recepci malou pozornost.
„Jsme hrdí na to, že má náš kraj sídlo právě v Baťově mrakodrapu. Budova je symbolem města Zlína i celého kraje a zároveň místem se stále živým historickým odkazem, který nás může i v dnešní době v mnoha ohledech inspirovat. Velké poděkování patří všem, kdo se zasloužili o to, že tehdy nevyužitou budovu získal kraj do svého vlastnictví a vdechnul jí nový život. I my se o ní nyní náležitě staráme a investujeme do ní,“ řekl hejtman Radim Holiš.
„Vloni jsme dokončili opravu fasády, výměnu cihelných pásků, obnovu izolace a oplechování střechy za téměř 70 milionů korun. Kromě toho vynakládáme i další velké prostředky na to, abychom budovu udrželi v provozuschopném stavu a zároveň zachovali její historickou hodnotu. Zmodernizovali jsme například rychlovýtahy a aktuálně se chystáme na rekonstrukci sociálních zařízení v celé budově, výměnu vzduchotechniky a dalších technických zařízení nebo restaurátorské práce na Baťově výtahu a páternosteru,“ vyjmenovala ředitelka Krajského úřadu Zlínského kraje Jitka Hlavačková.
Obnovená stavba získala hlavní cenu architektů
Budovu koupil Zlínský kraj v roce 2002 od státu, a to za symbolickou jednu korunu. S rekonstrukcí pak začal v srpnu 2023. Trvala téměř 15 měsíců a vyžádala si náklady ve výši 630 milionů korun. Slavnostního otevření se 30. října 2004 zúčastnily tři stovky hostů, mezi nimi i Tomáš Baťa mladší.
Krajský úřad tím získal novou, atraktivní adresu. Navíc pod jednou střechou. Do té doby sídlil na třech různých místech: v hlavní budově na třídě Tomáše Bati, tedy tam, kde je dnes Okresní správa sociálního zabezpečení, dále v budově PSG v ulici Zarámí a v objektu Centroprojektu na Štefánikově ulici.
Rekonstrukce, jejímiž autory byli Ivan Bergmann, Ladislav Pastrnek, Petr Všetečka, Mirka Chmelařová, Marek Šlesinger a Milan Vašina, získala hlavní cenu Grand Prix obce architektů za rok 2004. Nezávislá mezinárodní porota ocenila například zvolené rekonstrukční technologie, podlahy zhotovené v původním stylu, zrestaurovanou pojízdnou kancelář a také význam rekonstrukce pro krajské město.
Budova byla nejvyšší ve střední Evropě
Baťův mrakodrap nechal postavit Jan Antonín Baťa podle projektu architekta Vladimíra Karfíka jako nové sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Výstavba probíhala v letech 1936–1938, kolaudace byla o rok později. Stavba měla být „výkladní skříní” firmy a tomu odpovídalo i vnitřní vybavení: automaticky regulovaná klimatizace, potrubní pošta, vlastní telefonní ústředna, rozhlas nebo rychlovýtahy. Se svojí výškou 77,5 metru byla v době svého vzniku nejvyšší budovou ve střední Evropě. Kromě výšky svědčí o její majestátnosti i další čísla – rozměry 80x20 m, celková zastavěná plocha 1 850 m2, celková plocha všech podlaží 30 000 m2 a celkový obestavěný prostor (kubatura) 135 000 m3. V mrakodrapu najdeme tři schodiště, která mají 450 schodů, což je pro srovnání o 70 více, než má katedrála sv. Štěpána ve Vídni. Budova je zapsána jako kulturní památka České republiky (vedená je pod číslem 1894).
Lákadla pro turisty: Výhled na město, poutavé expozice i unikátní výtahy
V Baťově mrakodrapu lze navštívit hned několik zajímavých míst. Na vrcholu mrakodrapu se nachází terasa s kavárnou nabízející neopakovatelný výhled na Zlín i okolí. Jsou tu také dalekohledy (typově stejné jako na amerických mrakodrapech), fotopoint a bronzový model města. Za návštěvu rozhodně stojí i ředitelské patro v 8.etáži, které se dochovalo v původní podobě a je zde expozice o historii firmy Baťa a jeho satelitních městech. V přízemí je pak umístěna Expozice21 s ukázkami původního strojního vybavení budovy, replikami nábytku z ohýbaných ocelových trubek a je odsud také možné nahlédnout do unikátní pojízdné kanceláře Jana Antonína Bati ve výtahu. Zajímavostí budovy je také oběžný výtah neboli páternoster, který využívá původní mechanické prvky a se zdvihem 58,5 metru a 30 kabinami je nejdelší v České republice.
Komentované prohlídky budovy spojené s projížďkou Baťovou pojízdnou kanceláří je možno předem objednat v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně (tel. 573 032 111).